|
|
Faktory ovlivňující opětovné použití genů v adaptaci
Poštulková, Alžběta ; Bohutínská, Magdalena (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Lze předpovědět osud mutace? Opakovatelnost evoluce může svědčit o její předvídatelnosti. Pokud se něco v minulosti vyvinulo vícekrát stejným směrem, může ke stejné změně dojít i v budoucnu. Konvergentní vývoj představuje přírodní model opakované evoluce a naznačuje výskyt omezení adaptivního procesu. Prozkoumáním genetických dějů, díky kterým konvergentně adaptivní znaky vznikly, můžeme přispět ke znalostem o předvídatelnosti evoluce. Cílem mé práce je shrnout dostupné znalosti o faktorech ovlivňujících opětovné využití genů při adaptaci. Z mé práce vyplývá, že na opakovatelnost evoluce mají vliv vlastnosti genomu, vlastnosti populace a také složitost kódování daného znaku. Pravděpodobnost opětovného přispění oblasti genomu k adaptaci je tím vyšší, čím více mutací v ní vzniká a čím více jich má vliv na fenotyp. Z hlediska pleiotropních omezení je pro opětovné využití genu nejvýhodnější mutace v cis-regulační oblasti genu na periferii funkční dráhy. Z vlastností populace zvyšují šanci na opětovné použití genu především větší efektivní velikost populace, vyšší dostupná genetická variabilita a menší rozrůzněnost mezi populacemi. Závěrem lze říci, že i přes závislost evoluce na náhodných procesech, existuje mnoho faktorů, které ji usměrňují a činí ji předvídatelnější. Jejich detailní znalost nám může...
|
|
|
Signalizace personality a stresové odpovědi prostřednictvím druhotných pohlavních znaků u sociálně monogamního pěvce
Tesař, David ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sekundární pohlavní znaky hrají nenahraditelnou roli v rozmnožování celé řady živočichů a předpokládá se, že by tyto znaky mohly fungovat jako signály kvality a kondice, na základě kterých se jedinci párují. Exprese těchto znaků, chceme-li ornamentů, může také souviset s personalitou a behaviorálními strategiemi jedince. U melaninových ornamentů se navíc uvažuje nejen o souvislosti s personalitou jedince, ale také o možné souvislosti s odolností vůči stresu a s mírou stresové odpovědi. Tato hypotéza vznikla především díky pleiotropickému efektu melanokortinového systému, který se uplatňuje nejen během melanogeneze ale také při tvorbě hormonů, které se podílejí na spuštění stresové odpovědi. Cílem práce bylo objasnění vztahů mezi ornamenty jedince, jeho stresovou odpovědí a personalitou u vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). V rámci práce byl testován vztah mezi vybranými ornamenty a stresovou reakcí organismu, v podobě stresové hladiny glukózy měřené po 15 minutách od setkání jedince se stresovým podnětem. U obou pohlaví byla prokázána korelace mezi velikostí bílých ocasních skvrn a stresovou odpovědí. Pouze u samců se navíc objevil vztah s délkou krajních ocasních per a naopak u samic byl objeven vztah se sytostí zbarvení peří na hrdle. Druhá část práce se zabývá experimentem testujícím...
|
host ::
RSS.